|
|
Trendy v šířce letokruhů u stromů z horní hranice lesa na zonálním gradientu od subtropů po Arktidu
Zborníková, Kateřina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Mašek, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá letokruhy stromů na horní hranici lesa od subtropů po Arktidu a hlavním cílem celé práce je zjistit, zdali existuje trend v šířce letokruhů na horní hranici lesa podél gradientu zeměpisné šířky. Práce se zaměřuje na jehličnany. Data byla získávána z databáze International Tree-Ring Data Bank, rešerší článků a z interní databáze pracoviště. Celkem bylo získáno 9859 vzorků šířky letokruhů ze 153 lokalit v Evropě. Byly vybrány stromy rodu borovice (Pinus), smrk (Picea) a modřín (Larix), které v evropských ekotonech horní hranice lesa dominují. Po odstranění věkového trendu byly počítány regrese šířek letokruhů na zeměpisné šířce. Výsledky ukázaly, že ve většině případů existuje trend zmenšující se šířka letokruhů s vyšší zeměpisnou šířkou. Nicméně malý počet vzorků letokruhů ze zeměpisných šířek kolem 55ř severní zeměpisné šířky přispívá k nejistotě tohoto tvrzení.
|
|
|
PROSTOROVÝ PATTERN STROMŮ V EKOTONU HORNÍ HRANICE LESA
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Demková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pohybu horní hranice lesa a zvláště její prostorové mozaice. Součástí práce je popis základních charakteristik a hypotéz vzniku horní hranice lesa, současný pohyb horní hranice lesa ve vybraných evropských pohořích a jeho možná vysvětlení. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit, zda má typ prostorové mozaiky vliv na posun horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, konkrétně na území západních Krkonoš. K tomu byly použity ortorektifikované letecké snímky z let 1936 a 1964. Prostorová mozaika byla počítána pomocí analýzy Ripley K-funkce a metody nejbližšího souseda na 110 vymezených čtvercích (o velikosti strany 30 m) v expandující části ekotonu a na 110 čtvercích ve stagnující části ekotonu. Výsledky nenaznačují, že by nějaký typ prostorové mozaiky přispíval k posunu horní hranice lesa, neboť na většině ploch ve stagnující i expandující částí ekotonu se nacházela stejná prostorová mozaika.
|
|
|
Poloha horní hranice lesa ve Vysoké Asii a její vztah k teplotním poměrům
Yakubouskaya, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Horní hranice lesa je pozvolným přechodem od zapojených lesů ke keříčkovité vegetaci v určitých nadmořských výškách. Podle tvaru rozlišujeme rozptýlené, ostré a ostrovní horní hranice lesa a krummholz. V závislosti na tvaru můžeme předpokládat faktory ovlivňující její vznik a možnou reakci na současné klimatické změny. Obecně platí, že se poloha horní hranice lesa v různých zeměpisných šířkách vztahuje k teplotním charakteristikám, převážně k teplotám vegetačního období a půdním teplotám, omezujícím růst stromů, dostup potřebných živin a přežití semenáčku. Nedostatečnou uhlíkovou bilanci, jako příčinu vzniku ekotonu, mnoho autorů nepovažuje za hlavní nebo určující. Ve většině případů byl prokázán oproti očekávání dostatek uhlíku na horní hranici lesa. Byl zaznamenán i růst množství nestrukturálních sacharidů, které jsou potřebné pro stromy k aktivaci růstu po periodě dormanci. Tato práce byla zaměřena především na zjišťování konkrétních poloh horní hranice lesa v horách Vysoké Asie a určování základních teplotních poměrů vztahujících se k těmto lokalitám. Byl zjištěn nejvhodnější indikátor, spojující polohy horních hranic lesa v tomto regionu, výsledky byly srovnány se světovými výzkumy. Klíčová slova: horní hranice lesa; rozptýlená, ostrá a ostrovní horní hranice lesa, krummholz, sink limitation...
|
|
|
Vliv struktury vegetace na její expanzi na příkladu borovice kleče
Růžičková, Veronika ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá vlivem struktury borovice kleče na její expanzi v nejvyšších částech Krkonoš. Cílem bylo zjistit, jak tento a jiné faktory expanzi ovlivňují. Za tímto účelem byly v 68 čtvercích zvektorizovány porosty kleče na základě ortorektifikovaných leteckých snímků z let 1964 a 2015. Následně byla zjištěna změna plochy porostu borovice kleče, délka okrajů porostu v roce 1964, průměrný sklon a nadmořská výška v jednotlivých čtvercích. Pomocí korelační analýzy byl zjištěn vliv jednotlivých proměnných na změnu plochy. Tyto proměnné byly dále použity při sestavení modelu mnohonásobné lineární regrese. Výsledky ukázaly, že porost borovice kleče ve sledovaném období vzrostl. Největší vliv na expanzi má délka okrajů v roce 1964, tedy členitost, jejíž dopad je pozitivní. Podobně silný vliv má sklon povrchu, který expanzi ovlivňuje negativně. Podobných výsledků dosáhli i jiní autoři.
|
|
|
Dynamika horní hranice lesa na Králickém Sněžníku
Kolář, Václav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šenfelder, Martin (oponent)
Dynamika horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku Abstrakt Změny polohy horní hranice lesa jsou dokumentovány jak v pohořích střední Evropy, tak i celého světa, přičemž vzestupy hranice lesa v poslední době jsou ovlivněny zejména rostoucí teplotou a snižujícím se antropogenním vlivem ve vrcholových oblastech hor. Cílem této práce je zhodnotit dynamiku horní hranice lesa na Kralickém Sněžníku a určit faktory, které ji ovlivňují. Za pomocí dendrochronologických metod byla zjišťována věková struktura smrku napříč ekotonem a analýzou leteckých snímků byla porovnávána pokryvnost smrku mezi lety 1936 až 2014. Bylo zjištěno, že s rostoucí nadmořskou výškou klesá stáří stromů, z čehož je patrný vzestup horní hranice lesa vzhůru. Tento fakt je podpořen i zvyšující se pokryvností smrku v nejvyšších částech ekotonu detekovanou z leteckých snímků. Jednou ze zkoumaných charakteristik ekotonu byl i záznam pokryvnosti bylinné vegetace a jejího vlivu na výskyt semenáčků smrku. Zejména v horní části ekotonu nepříznivě ovlivňující uchycení semenáčků rozsáhlé porosty borůvky. Dalším zkoumaným znakem byla mortalita smrku, která s výškou roste a naznačuje tak negativní vliv extrémních klimatických podmínek v nejvyšších částech ekotonu. Věkové struktury a letecké snímky ukázaly, že vzestup horní hranice lesa na Králickém...
|
|
|
Klimatická charakteristika horní hranice lesa v Karpatech
Klášterková, Hana ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
5 Klimatická charakteristika horní hranice lesa v Karpatech Abstrakt Horní hranice lesa je zeširoka studovaným fenoménem po celém světě. Její posun do vyšších nadmořských výšek je v posledních letech spojován zejména se změnami klimatu, nicméně mnoho autorů přikládá váhu i měnícímu se využití krajiny člověkem. Cílem práce bylo popsat dynamiku horní hranice lesa a faktory, jež ovlivňují teplotní charakteristiky a tím i limitují postup horní hranice lesa do vyšších poloh. Pro 6 lokalit v Karpatech byly vyhledány nejvýše položené horní hranice lesa a na základě dostupných meteorologických dat byly pro tyto oblasti spočítány některé teplotní charakteristiky. Výsledky vypočtených teplotních charakteristik odhalily, že vyhledané polohy horních hranic lesa ve většině oblastí nedosahují na hranici svého teplotního limitu. Do intervalu minimálních teplot během vegetačního období umožňujících růst stromů (Paulsen a Körner 2004) spadá pouze lokalita Varful Omu (TČER-ZÁŘ = 7,1 řC). To poukazuje na působení jiných než teplotně limitujících faktorů. Nezanedbatelný vliv na polohu horní hranice lesa má zejména v některých částech Karpat přetrvávající lidská činnost. Poloha horní hranice lesa je způsobem využití krajiny negativně ovlivněna nejvíce v Západních a Východních Karpatech. Výsledky počítaných teplotních...
|
|
|
Recentní změny polohy horní hranice lesa v temperátní a boreální části severní polokoule
Kolařík, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Jedním z často uváděných projevů globálních změn klimatu je postup horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek, zejména v souvislosti se zvyšující se průměrnou teplotou. Problematika dynamiky horní hranice lesa je však složitější. Cílem této práce je popsat faktory, které ovlivňují polohu a pohyb horní hranice lesa a vytvořit přehled dynamiky horní hranice lesa v temperátní a boreální části severní polokoule mimo Evropu. Dále pak vytvořit databázi postupu horní hranice lesa v této oblasti a následně ji analyzovat. Z 20 zkoumaných lokalit byl postup zaznamenán u 65 %, ústup jen u dvou lokalit, nejvyšší hodnoty postupu (až 1,59 m/rok) vykazovala oblast Skalnatých hor v Severní Americe, největší ústup (1,21 m/rok) byl zaznamenán v San Francisco Peaks taktéž v Severní Americe. Statistickou analýzou nebyla zjištěna významná korelace mezi teplotními trendy a postupem hranice lesa. Nejvyšší hodnoty postupu i ústupu horní hranice lesa vykazovaly lokality, kde došlo ke změnám v land use, což naznačuje, že antropogenní činnost je významným faktorem ovlivňujícím dynamiku horní hranice lesa.
|
|
|
Vzestup horní hranice lesa jako důsledek růstu teplot a změn využití půdy
Kolář, Václav ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Postup horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek je pozorován u většiny evropských pohoří. Mnoho autorů přičítá postup horní hranice lesa hlavně rostoucím teplotám, jiní zase snižujícímu se antropogennímu vlivu. Cílem práce bylo popsat dynamiku horní hranice lesa a faktory, které ji ovlivňují a dále na základě databáze případových studií se zabývat otázkou, zda je vzestup horní hranice lesa řízen spíše růstem teploty nebo změnou využití půdy. Na základě zpracované databáze bylo zjištěno, že velikosti vzestupů hranice lesa v Evropě se pohybovaly od -0,2 do 1,6 m.rok-1 . Nejrychleji stoupala horní hranice lesa v Rakouských Centrálních Alpách, naopak v Ukrajinských Karpatech byl zaznamenán ústup. Dále bylo zjištěno, že vzestup horní hranice lesa se shoduje s rostoucími teplotami během zimního období. Vzestup horní hranice lesa je v polárních oblastech přičítán hlavně rostoucí teplotě a zvyšujícím se srážkám, zatímco v lokalitách ovlivněných člověkem je připisován rostoucí teplotě v kombinací se snižujícím se antropogenním vlivem.
|
|
| |
|
|
Poloha horní hranice lesa ve Vysoké Asii a její vztah k teplotním poměrům
Yakubouskaya, Alina ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Horní hranice lesa je pozvolným přechodem od zapojených lesů ke keříčkovité vegetaci v určitých nadmořských výškách. Podle tvaru rozlišujeme rozptýlené, ostré a ostrovní horní hranice lesa a krummholz. V závislosti na tvaru můžeme předpokládat faktory ovlivňující její vznik a možnou reakci na současné klimatické změny. Obecně platí, že se poloha horní hranice lesa v různých zeměpisných šířkách vztahuje k teplotním charakteristikám, převážně k teplotám vegetačního období a půdním teplotám, omezujícím růst stromů, dostup potřebných živin a přežití semenáčku. Nedostatečnou uhlíkovou bilanci, jako příčinu vzniku ekotonu, mnoho autorů nepovažuje za hlavní nebo určující. Ve většině případů byl prokázán oproti očekávání dostatek uhlíku na horní hranici lesa. Byl zaznamenán i růst množství nestrukturálních sacharidů, které jsou potřebné pro stromy k aktivaci růstu po periodě dormanci. Tato práce byla zaměřena především na zjišťování konkrétních poloh horní hranice lesa v horách Vysoké Asie a určování základních teplotních poměrů vztahujících se k těmto lokalitám. Byl zjištěn nejvhodnější indikátor, spojující polohy horních hranic lesa v tomto regionu, výsledky byly srovnány se světovými výzkumy. Klíčová slova: horní hranice lesa; rozptýlená, ostrá a ostrovní horní hranice lesa, krummholz, sink limitation...
|
host ::
RSS.